Konvent 2016

 

dostal zprávu o dění kolem Truhlářské

poslední aktualizace : 2.12.2016; ZS

Zpráva byla obsahem Tisku 3B a napsal ji Jan Mašek.

 

V rozpravě na konventu k této zprávě zaznělo:

  • je to záležitost celé církve, ale klíčová je role sborů Salvátor a Kliment
  • muzeum ne, ale spolupráce s magistrátem na využití pro práci s mládeží a dětmi, to ano

 

Zprávu uvádíme v plném znění:

INFORMACE O PROJEKTU TRUHLÁŘSKÁ 8

Marta Procházková svým článkem z 20. 1. 2016 připomněla nejen čtenářům ET-KJ dům v Truhlářské ulici č. 1113/8, který v letech 1784-1861 sloužil českým a německým evangelíkům obou vyznání jako modlitebna. Dům je dnes prázdný a ve zchátralém stavu. Nadhozená myšlenka využít dům pro připomenutí historie evangelíků v českých zemích měla značný ohlas. Vzápětí vznikla skupina zájemců o tento projekt, i se zastoupením pražského seniorátního výboru, a z ní byla v březnu vytvořena příslušná komise synodní rady.

 

Komise se zatím sešla třikrát a má tři okruhy úkolů, totiž zjistit dostupné údaje o objektu, zamýšlet se nad možnostmi jeho využití pro církev a propagovat je. Což je možné na různých úrovních, od zřízení evangelického muzea v celém domě, přes trvalou exposici v režii církve v jeho části nebo spoluúčast na programové náplni v rámci občanského využití objektu až po minimalistickou pamětní desku.

 

Jaká jsou zjištěná fakta? Dům je památkově chráněným objektem. Podařilo se získat, mj. z archivu salvátorského sboru, listiny, fotografie a plány domu z různých dob, které prokazují, že opravdu jde o dům s bývalou toleranční modlitebnou. To potvrdil i letošní průzkum omítek. Dům je od r. 1905 v majetku Magistrátu a v současné době v užívání Městské části Praha 1, která chystá jeho stavební rekonstrukci a má zatím nepříliš konkrétní záměr zřídit zde Dům dětí a mládeže. Získali jsme úvodní projektovou dokumentaci úprav a přístavby. Výsledkem jednání s architektem je, že se již počítá s vybouráním pozdějších příček v 1. patře a obnovením původního prostoru modlitebny v celém rozsahu. Z jednání s úřady ale vyplynulo, že odkoupení domu s pozemkem není vzhledem k ceně reálné a že město zatím vylučuje naši nejprestižnější představu o muzeu.

 

Přesto stále zvažujeme i tuto možnost. Podařilo se shromáždit informace o podobě analogických muzeí v cizině. Je navázán neformální kontakt se Spolkem přátel Petrské čtvrti a s některými institucemi a lidmi, kteří by mohli využití domu církví podpořit. Za tím účelem byla také pořízena německá verze stati z ET-KJ a zvažujeme i možnost veřejné informativní přednášky. Počítáme s pokračujícím pátráním po historii tolerančního sboru, modlitebny i domu v archivech a usilujeme o prohlídku jeho vnitřních prostor, což se dosud nepodařilo.

 

Projekt získal podporu letošního zasedání synodu a stojí za ním i společnost Veritas. Máme za to, že projekt je záležitostí nejen celé naší církve, ale zejména pražských sborů, jež jsou prostřednictvím salvátorského a klimentského sboru pokračovateli původního pražského tolerančního sboru, sídlícího v Truhlářské ulici.

Jan Mašek, pověřený členstvím v komisi synodní rady za Pražský seniorátní výbor