Zpravodaj Leden 2024

ZPRAVODAJ LEDEN 2024

Pro duchovní

• Pastorální konference proběhne 9. ledna na bowlingu. Tentokrát bude naším tématem společné sdílení, povídání a teambuilding. Proběhnou i seniorátní oznámení.
• Zváni jsou všichni faráři (i v důchodu), výpomocní kazatelé, kaplani, studenti ETF UK oboru ET a další kteří navštěvují pastorálky. • Další informace a krátkou anketu zašleme kazatelům.
• Únorová pastorální konference proběhne opět u Salvátora, tématem bude konfirmace.

Ze seniorátu

• Schůze seniorátního výboru proběhne 17. ledna. Pokud chcete, aby SV projednal vaši žádost, pošlete ji týden předem na seniorátní e-mail.
• ČCE a ETF zvou na celocírkevní teologickou konferenci Autorita Písma a žehnání stejnopohlavním svazkům. Uskuteční se v sobotu 27. ledna 2024 od 9 do 17 hod. v aule Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (Magdalény Rettigové 4, Praha 1), nutná je předchozí registrace na e-cirkev.cz/ konference.
• Další ročník Aliančního týdne modliteb se bude konat 7. – 14. ledna 2024. Jeho tématem je Nést hojné ovoce.
• Webinář na téma Průkopnictví a nové formy církevního života se bude konat v pondělí 15. ledna 2024 od 18.30. Probíhat bude v angličtině, ale účastníci dostanou záznam v češtině.
• Inzerujte na seniorátním webu sborovou či jinou zajímavou událost týkající se života seniorátu. Každé úterý web aktualizujeme.

Mládež

• V lednu skočíme s Haha Bimbi do kola na Báječném bále ve znamení Rychlých šípů!, 12. ledna 2024 v KC Zahrada.

O odloučení

 Dietrich Bonhoeffer

Jednou za čas se vracím ke knize “Na cestě k svobodě” od D. Bonhoeffera. Rád bych se s vámi podělil o text, vznikl na Štědrý večer roku 1943 a je, dle mého názoru stále aktuální. T. Vokatý

Rád bych Vám řekl něco pro čas odloučení, který Vám teď nastane. Není třeba hovořit o tom, jak je pro nás takové odloučení těžké. Ale poněvadž jsem tu už tři čtvrti roku odloučen od všech lidí, na nichž lpím, udělal jsem několik zkušeností, o kterých bych Vám chtěl napsat. (…) Především: Nepřítomnost milovaného člověka se nedá ničím nahradit, a ani se o to nemáme pokoušet; musíme to prostě překonat a vydržet; zní to zpočátku velmi tvrdě, a přece je to zároveň veliká útěcha; neboť to, že mezera zůstává skutečně nevyplněna, nás spojuje. Je to omyl, když se říká, že tu mezeru vyplňuje Bůh; vůbec ji nevyplňuje, ale právě naopak, udržuje ji nevyplněnou, a tím nám pomáhá uchovat naše piravé společenství — i když bolestně. Dále: Čím jsou vzpomínky krásnější a plnější, tím těžší je odloučení. Ale vděčnost proměňuje bolest vzpomínky v tichou radost. Krásné minulé zážitky v sobě nenosíme jako osten, ale jako vzácný dar. Je třeba se varovat toho, abychom se stále jitřili vzpomínkami a propadali jim, stejně jako ani vzácný dar nepozorujeme nepřetržitě, nýbrž jen ve zvláštních chvílích, jinak jej chováme jako nějaký skrytý poklad, jímž jsme si jisti; teprve pak poskytují minulé zážitky trvalou radost a sílu. Dále: Období odloučení nejsou pro společný život ztracená a neplodná, rozhodně nemusí být, naopak, může se v nich — navzdory všem problémům — vytvořit podivuhodně silné společenství. — Dále: Zvlášť jsem zde poznal, že skutečnosti lze vždy zdolat a že jen starost a úzkost je předem neúměrně zveličuje. Od ranního probuzení až do usnutí musíme toho druhého úplně poručit Bohu, zcela mu ho přenechat a z našich starostí o druhého nechat vzejít modlitbám za něho: „Soužením ani staráním si Bůh nic nedá vzít.“

ke stažení v PDF zde